Vodní plochy a toky jsou v rámci kontinuálního dohledu neustále monitorovány. Měří se nejrůznější hodnoty, které mohou vypovídat o zásobách vody, ale stejně tak mohou být tyto hodnoty i zásadním klíčem ke včasnému odhalení případného povodňového nebezpečí a následné včasné reakci.
Jakými způsoby se ale mohou měřit základní hodnoty vodních ploch a toků, a jaké výsledky pak mají? Na to se podíváme právě v rámci tohoto článku!
Průtok jako důležitá veličina
Pokud se podíváme na různé toky, můžeme si všimnout, že to není jen rozměr toku jako takový, co definuje jeho sílu. Stejně tak se můžeme setkat s tím, že mnohem širší koryto řeky má i rychlejší průtok vody, a proto je také řeka mnohem silnější. Pro řešení povodňových situací je pak podrobné měření extrémně důležité. Využívají se zde ultrazvukové, elektromagnetické či žlabové průtokoměry.
Základní hlídání výšky hladiny
U stojatých vod je zase extrémně důležitou součástí monitoringu hlídání výšky hladiny. Tato měření se provádějí na denní bázi, zejména u vodních nádrží. Můžeme tak odhalit závažné problémy, kdy si voda mohla vytvořit nový odtok přirozenou cestou.
Hladinoměr se oproti tomuto využívá pro měření hladiny, případně teploty, podzemní vody.
Hladina a hloubka rozhodně není to stejné!
Hlídání úrovně hladiny je jedna věc, ale sledování hloubky znamená něco úplně jiného. Geologickým průzkumům vodního dna, nebo sledování koryta, se věnuje obor zvaný batymetrie. Batymetrie využívá speciálních metod povrchového měření, které nám umožňuje podívat se do obrovských hloubek. Nejde totiž jenom o měření řek nebo jezer u nás, ale také se používá po celém světě. A to na měření nejhlubších oblastí jako jsou samotná moře nebo oceány napříč naší planetou.
